Jaké klíčové faktory mají vliv na naši imunitu?
Určitě je to "skutečné" jídlo, dostatek spánku, pobyt venku, pohyb, přátelé a dobrá nálada. Dobrou zprávou je, že vše uvedené nejen podporuje imunitu, ale prospívá i jako prevence nemocí srdce, chrání před obezitou i před cukrovkou. Zkrátka to, jak zdravě jíst a žít víme už dávno a není to nic složitého. Co ale oslabuje nejen imunitu je stres, úzkost, kouření, alkohol, nedostatek spánku, pohybu a nezdravé jídlo.
Pokud bychom tedy tyto negativní faktory ze života vyčlenili bylo by naše zdraví „neotřesitelné“?
Zdravotní potíže a nemoci jsou zpravidla dány součtem mnoha faktorů. Některé z nich jsou plně v našich rukou – jako třeba jídlo a pohyb – některé můžeme ovlivnit jen částečně – jako například genetické dispozice, přičemž o aktivaci genů rozhoduje i náš životní styl – a některé měnit nedokážeme – jako třeba kvalitu našeho ovzduší nebo náladu našeho šéfa. Proto není možné absolutně zabránit všem potížím a nemocem, ale vždy je možné pro to dělat maximum a pak, když nás třeba nakonec nemoc potká, je větší šance, že bude mít mírnější průběh.
Jaké je tvé oblíbené jídlo během dnů, kdy vládne venku zima?
Tak to je těžká otázka, já moc ráda jím a není možné vybrat jen jedno jídlo. Ale pokud mám něco jmenovat, pak jsou to třeba – zapečená růžičková kapusta s česnekem a smetanou, pohankové palačinky s jogurtem a podušenými jablky, zapečená červená řepa se smetanou a parmazánem, krupoto z krup a fazolí, pečená jablka s tvarohem, dýňové polévky, bramborové knedlíky s domácím kyselým zelím a další. V zimě je nutné vše více a déle vařit.
Jaký bychom měli mít pitný režim a co pít?
Celý rok je úplně nejlepší pít vodu, zpestřením jsou minerální vody, čaje a pro někoho káva. V zimě bych vodu volila v podobě čajů - například čaje ze šípků nebo rakytníku a zjemnit je můžeme i sušenými hruškami nebo jablky. V případě, že bychom prochladli, sáhla bych po terapeutické kurkumě a to nejlépe v podobě zlatého mléka, kde vedle mléka a kurkumy zpravidla figurují také zázvor, pepř, skořice, koriandr či kardamom.
Jaký podíl by měla mít v našem jídelníčku zelenina a ovoce a v jaké formě je přes zimu konzumovat? Studené saláty asi nejsou nejvhodnější způsob, nebo?
Zeleninu a ovoce je vždy nejlépe jíst v rámci sezóny. V zimě máme ve sklepě výhradně kořenovou zeleninu, dýně, kapustu a bylinky nebo klíčky, co si i doma vypěstujeme, rychlopickles, které si můžeme připravovat celý rok a kysané zelí, které jsme si naložili. Z ovoce jsou základem jablka a hrušky, zpestřit je můžeme domácími povidly a džemy. V zimě je samozřejmě vhodnější tepelná úprava zeleniny – tedy ideálně v podobě polévek nebo pečené zeleniny.
Proč je podle tebe dnes ve společnosti tolik intolerancí – např. na mléko, lepek…?
Tak zrovna intolerance na lepek neboli celiakie a intolerance na mléčný cukr jsou skutečné, jasně definované zdravotní potíže. Naprostá většina dalších intolerancí nestojí na žádných pevných datech. Testy potravinových intolerancí jsou totiž módní, ale často bývají spíše komercí než jednoznačně prokázanou diagnostickou metodou. Pokud uvidíte reklamu na test potravinové intolerance, jde o testování imunoglobulinu G, označovaného zkratkou IgG. Přítomnost protilátek IgG se běžně interpretuje jako známka intolerance vůči potravinám i přesto, že nic takovéhoto není jednoznačně jisté. Protilátky mohou indikovat samotný kontakt s látkou. Ne automaticky její nesnášenlivost. Prakticky tedy třeba jenom ukáží, co jste před chvíli snědli. Ve skutečnosti totiž neexistuje souvislost mezi výsledky těchto testů a (ne)schopností trávit potraviny. Proč někomu může omezení vycházející z testu intolerance fungovat? Protože v době běžného přejídání se a pojídání nezdravostí nám krátkodobě prospěje skoro každé omezení.
Jak vnímáš genetiku, do jaké míry má vliv na naše zdraví a jde ji vůbec během života „překódovat“ nějakými novými návyky?
Každý se rodíme s nějakoou genetickou dispozicí, ale málokterá nemoc je čistě geneticky daná. K rozběhnutí nemoci jsou zpravidla třeba nejen genetické dispozice, ale i naše nezdravé chování. Nejsme tedy hozeni nemocem napospas osudu. O svém životě, zdraví, postavě rozhodujeme převážně sami a to svým každodenním chováním.
Máš nějaké doporučení na to, jak nebo čím posilovat pozitivní mysl?
Každému z nás může prospívat něco trochu jiného. Někomu zlepší náladu skvělé jídlo, jinému oblíbená písnička a dalšímu třeba pomůže zapisování si pozitivních věcí, co se kolem něj dějí, protože to, na co se soustředíme, se dostává do popředí. Ale zcela obecně – tedy to, co prospěje vždy – je pobyt venku. Jděte do lesa, na zahradu, do parku, dýchejte čerstvý vzduch, obejměte nějaký strom nebo třeba partnera, který půjde s vámi.
Když by si chtěl člověk více osvojit principy zdravého stravování, čím začít, co si přečíst nebo kde hledat radu?
To nejdůležitější je vždy jíst skutečné jídlo, tedy potraviny základní, minimálně průmyslově zpracované a jídla z nich. Takovéto dodávají maximum živin a chutnají skvěle. Skutečnými potravinami se ale nepřejídáme. Každý po nějaké době na skutečných potravinách začne lépe vnímat své tělo, pozná, co a jak mu prospívá. Bude se skvěle stravovat i bez znalosti jakýchkoliv studií a poradců, bez počítání jakýchkoliv gramů nebo porcí živin, kalorií.
Margit Slimáková
Vystudovala farmacii a dietologii. Při své práci využívá poznatky ze všech oblastí medicíny a věnuje se poradenství, osvětě, publikační i přednáškové činnosti. V minulosti pobývala a pracovala v Německu, Číně, Francii či USA. Více na: margit.cz