Západní medicína
Jednou z definic západní medicíny může být, že jde o systém, v němž lékaři léčí symptomy a nemoci pomocí léků, ozařování nebo chirurgických zákroků. Historie západní medicíny sahá tisíce let do minulosti – podobně jako východní medicína. Staří Řekové byli první, kdo se na tělo dívali z biologické perspektivy člověka. Hippokrates z Kósu je považován za otce západní medicíny, protože vědecky popsal mnoho nemocí a jejich léčbu. Západní medicína je někdy označována jako alopatická (archaický pojem) nebo konvenční medicína. Zaměřuje především na identifikaci a léčbu konkrétních onemocnění, aby se pacient mohl uzdravit. Jednoduše řečeno jde o medicínu založenou na vědeckých poznatcích.
Východní medicína
Východní medicína, známá také jako orientální medicína nebo tradiční čínská medicína, je nejstarší kodifikovaný systém medicíny na světě. Odkazuje na řadu lékařských postupů, které vznikly v celé Asii. Mezi pět hlavních odvětví východní medicíny patří akupunktura, čínská bylinná medicína, orientální výživa a dietní terapie, Tuina (čínská energetická masáž) neboli orientální tělesná terapie, Tai-chi a qi-gong (cvičení mysli, těla a ducha). Základní filozofií lékařů východní medicíny je léčit celého člověka – podporovat zdravé tělo, aby se předcházelo nemocem a urychlilo se uzdravení.
Obecně řečeno – západní medicína má tendenci zaměřovat se na diagnostiku a léčbu nemoci nebo onemocnění na základě příznaků pacienta. Východní medicína bere v úvahu jak příznaky pacienta, tak individuální diagnózu pacientovy biologické vitální síly – tzv. čchi (nebo-li chi). Na základě různých diagnostických postupů – jako je např. kontrola pulzu a jazyka – získává tradiční čínská medicína informace o nerovnováze v těle. Diagnostické ukazatele jsou vždy vnímány holisticky, aby bylo možné přesně posoudit fyzickou a emocionální nerovnováhu vnitřních orgánů a obnovit čchi pacienta, a tím podpořit zdraví a uzdravení. Lékaři východní medicíny používají přírodní formy léčby, které obvykle zahrnují bylinky, akupunkturu, výživu, cvičení mysli a těla (např. tai-či, jógu) nebo masáže, zatímco lékaři západní medicíny často doporučují léky, fyzioterapii, chirurgické zákroky nebo psychologické poradenství.
Kombinace východní a západní medicíny
Oba typy péče jsou velmi odlišné, přesto mají každý z nich své místo v současném prostředí zdravotní péče. Důležité je nevnímat tyto dva přístupy jako protichůdné, ale naopak věnovat pozornost každému z nich, s rozumem i s pocitem, protože se mohou geniálně vzájemně doplňovat. Jejich synergie tak může být novou cestou k našemu zdraví.