Latinský překlad slova „circa“ je okolo či během a „dies“ znamená den. Dohromady tedy jde o něco, co označujeme jako cirkadiánní či cirkadiální, tedy to, co se děje „během dne“. Cirkadiánní rytmus je pak biologický rytmus o délce čtyřiadvaceti hodin s kolísáním mezi dvaceti až osmadvaceti hodinami. Je jedním z biorytmů, tedy určité cyklické pravidelnosti našich fyziologických funkcí navázaných většinou na denní, měsíční či roční periodu. Za jeho popularizací stojí rumunský vědec Franz Halberg, který je jedním ze zakladatelů moderní chronobiologie a tvůrcem tohoto pojmu. Ve skutečnosti se ale o principech tohoto jevu dozvíme už ve starověku.
Princip dne a noci
Jednoduše řečeno lze říct, že naše tělo zrcadlí vnímání mozku, pro který jsou klíčové zejména cirkadiánní rytmy spojené se dnem a nocí. Když respektujeme tuto provázanost, pak netrpíme například nespavostí a naopak využíváme principy přírody k regeneraci v maximální míře. Neplatí to jen u lidí, ale také u zvířat či rostlin, které často zavírají na noc své květy. Výjimkou jsou novorozenci, kteří svůj cirkadiánní rytmus ladí až do několika měsíců. Ten se vyvíjí dle prostředí a růstových změn v těle. Navíc melatonin – hormon spánku produkovaný epifýzou – se u nich začíná uvolňovat až kolem třetího měsíce. U dospělých reaguje tento hormon na pokles denního světla, proto se pro dobrý spánek doporučuje usínat v zatemnělé místnosti, popř. chodit spát tak jako naši předci – s příchodem tmy a vstávat s příchodem světla. To je bohužel dnes téměř nemožné, protože na nás ze všech stran působí moderní technologie jako je umělé osvětlení, televizory, počítače, mobily.
Pro označení cirkadiánního rytmu se také s oblibou používá termín vnitřní hodiny. Když jsou dobře nastavené, jsou naše fyzické i psychické systémy v těle spokojené a cítíme se dobře. Nejde jen o kvalitní spánek, ale například také o činnost střev, produkci hormonů nebo kardiovaskulární systém. Nad tím vším ale stojí kvalitní spánek, jak už bylo řečeno, protože během noci se tělo zbavuje toxinů, čistí se například játra a produkují růstové hormony.
Přenastavení vnitřních hodin
Teoreticky je to jednoduché – zkuste se přepnout na svoji přirozenost, na přírodu a na vnímání toho, co vám vaše tělo říká. Navíc byste měli chodit spát do desáté hodiny večerní a zhruba dvě hodiny předtím se nevystavovat modrému světlu z mobilů, počítačů a televize. Ano, komplikované v dnešní době, ale ne nemožné. V ložnici si na noc zatáhněte žaluzie či jinak zatemněte okna. Zkuste vstávat přibližně ve stejnou hodinu – a to i o víkendech – a nezapomínejte se mezi sedmou a devátou ráno nasnídat. Žaludek je v tento čas v nejlepší kondici. Zejména odpoledne dopřávejte tělu hodně tekutin, močový měchýř v tento čas pracuje naplno.
V každé fázi našeho života je cirkadiánní rytmus o něco jiný, novorozenec jej má zcela odlišný od teenagera či seniora. Rozhoduje o tom řada faktorů, ale i životní styl. A nejdůležitější na tom je fakt, že každý můžeme svůj cirkadiánní rytmus ovlivnit.